"Myslíš, že bys mi udělala svatební přání pro Ivanu? Kolik by to tak asi stálo?" zněla na začátku listopadu otázka, kterou mi položila sestra. "Udělám, jasně," odpověděla jsem, i když jsem prozatím netušila jak, protože svatební jsem nikdy předtím nedělala a ani jsem nepočítala s tím, že někdy budu. Nepořídila jsem si proto ani žádná odpovídající razítka nebo papíry.
Ale výzva je výzva. Nechala jsem to uležet a jak jinak než na poslední chvíli (byly jiné priority) jsem se vrhla do práce. Probrala jsem chudičkou zásobu vyřezávacích šablon ( asi šestery) a ještě chudší zásobu šablon embosovacích (2 ks) a začala jsem improvizovat.
Použila jsem bílý základ přání, vzorovaný papír jako podklad + zdroj materiálu na srdíčka (šablona BS), bílý papír s krajkovým okrajem, který jsem vyřízla na BS (u toho jsem se navztekala, protože mi prostě ty papíry nejdou z tohoto typu šablon ven, i když použiju pečící papír a všechno možné... a začínám mít dojem že to je řezací deskou do BS, která je u Starter Kitu co do tloušťky jinačí než ta rozkládací u klasického) a na něj ještě jeden bílý, embosovaný.
Embosovaný jsem omotala obyčejnou stříbrnou nitkou z galanterie, všechny vrstvy slepila a navrch umístila srdíčka. Razítko "Gratulace" od KETy jsem umístila dovnitř a samozřejmě jsem si neodpustila dozadu přidat téměř neviditelné stříbrné razítko "Ruční práce" (také KETA) se svými iniciálami.
Výsledek se mi docela líbil -> jednoduché + něžné
Když jsem si pak spočítala náklady, od plic jsem se zasmála a poslala přání jako dárek. Protože výzva je výzva a zkušenost je prostě k nezaplacení :-)
((Ale svatební přáníčkářka ze mě nebude, na to jsou tu jiní))
Limetka
Žádné komentáře:
Okomentovat